Den 87 – 90
Ha Noi

Teď jsem se hlavně potřeboval zbavit Růženy a přeměnit ji na nějaké ty penízky. Nahodil jsem všude na net inzeráty a vyvěsil plakáty, zatímco jsem odpočíval a hledal nejpříjemnější kavárnu ke
čtení kindlu. Dny pomalu ubíhaly, ale ohledně motorky se nikdo neozýval. Hanoiský trh s falešnými Hondami praskal ve švech a tak jsem zkoušel snižovat cenu, ale ani to nepomohlo.

Projel jsem si ještě několikrát město, skočil si na pivko s pár spolubydlícími a když se přiblížil den mého odletu, rozhodl jsem se přistoupit k radikálnímu kroku a zkusit prodat Růženu do obchodu. Ani to se ale nesetkalo zrovna s úspěchem, když mi nabídli nejdřív třicet a pak padesát dolarů. Ani smlouvání nepomohlo a tak jsem ji raději nechal před hostelem s tím, že ji vyzvedne můj kamarád Long a pak ji prodáme, až se trh zlepší.

Než ji ale Long stihl vyzvednout, v hostelu už ji někdo čorknul a nejspíš sám prodal. Růžena se ocytla v neznámých rukou a já jsem se mohl rozloučit s jakoukoliv návratností investic a oprav. Možná je to ale správná tečka za skoro třemi měsíci, kdy nejdřív Evu a pak mě vozila zeměmi jihovýchodní Asie.